Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

DPH pro tisk

Sazba DPH je jedním z faktorů významným způsobem ovlivňujících cenu a tím prodejnost tisku i ekonomiku vydavatelů. Od zavedení DPH na prodej zboží byl periodický tisk v České republice zařazen do snížené sazby DPH. Toto zařazení se podařilo obhájit a zachovat i v roce 2004, kdy v rámci projednávání tzv. euronovely daňových zákonů bylo zařazení tisku do snížené sazby DPH silně ohroženo. Hlavním argumentem, který zachování zařazení tisku do snížené sazby DPH podpořil, byla evropská směrnice o DPH, která umožňuje členským zemím tisk do skupiny zboží se sníženou sazbou DPH zařadit, a také fakt, že tuto možnost využívá většina členských zemí Evropské unie. Sazba DPH pro tisk je ve většině západoevropských zemí skutečně minimální, neboť je v nich většinou nižší než 10 procent, či tam tisk využívá tzv. supersnížené či nulové sazby DPH. Výhodou pro tisk je také to, že sazby jsou v těchto zemích dlouhodobě stabilní, například v Německu platí od zavedení DPH stále snížená sazba 7 procent.

Evropská diskuse o společné politice DPH – zařazení digitálních publikací do snížené sazby
V rámci Evropské unie již delší dobu probíhá diskuse o reformě společné politiky v oblasti DPH, byť zatím nevyústila v zásadní změny na tomto poli. Přesto je politika DPH jednou z klíčových oblastí zájmu evropských vydavatelských asociací ENPA a EMMA. Jejich aktivita se v současné době soustřeďuje na dva tématické okruhy:

- zachování tisku v rámci případné změny politiky EU v oblasti DPH v rámci skupin zboží, pro něž mohou členské země uplatňovat sníženou sazbu,
- rozšíření možnosti uplatňování snížené sazby DPH nejen pro tisk distribuovaný v papírovém formátu, ale také pro všechny formy digitálně šířeného obsahu tisku, které evropský daňový systém dosud považuje za telekomunikační služby a řadí je proto do skupiny služeb a zboží se základní sazbou DPH.

Sazba DPH pro tisk v ČR
Jak již bylo řečeno, je tisk v České republice zařazen mezi zboží a služby se sníženou sazbou DPH. Specifikou vývoje v ČR je ale zvyšování této sazby, která vzrostla v rozmezí let 2007 – 2013 z 5 na 15 procent, což již znamená značné daňové zatížení produktů zařazených do snížené sazby DPH. Nová vládní koalice vzniklá po volbách v říjnu 2013 se proto ve svém prohlášení zavázala, že se bude zabývat otázkou snížení sazby DPH alespoň pro některé druhy zboží pod hranici 15 procent. V rámci diskuse o snížení sazby se objevil mezi navrženými komoditami také periodický tisk, ale do finálního vládního návrhu nakonec zařazen nebyl přesto, že se vydavatelé o zařazení tisku snažili a prosazovali tuto změnu různými cestami.

Změna sazeb DPH od 1. 1. 2015 pro knihy a návrh na snížení sazby pro tisk
Od 1. 1. 2015 byla zavedena druhá snížená sazba DPH ve výši 10 procent pro léčiva, knihy a dětskou výživu. Tato změna byla akceptována i ze strany Evropské unie.

Konečná podoba změny nejenže vydavatele neodradila od dalšího úsilí o snížení sazby DPH pro tisk, ale naopak pro ně byla motivací k ještě intenzivnějšímu úsilí při prosazování tohoto návrhu. Podle názoru vydavatelů existují proto, aby snížená sazba DPH byla zavedena i pro tisk, stejně jako je tomu od roku 2015 v případě knih, vážné důvody. Z hlediska kulturního významu jsou pro co nejnižší sazbu DPH pro tisk většinou stejné argumenty, jako v případě knih. Navíc jsou zde ale další významné důvody politické, informační i ekonomické, aby sazba DPH pro tisk byla co nejnižší a tisk byl co nejpřístupnější.

Případné argumenty, které se proti srovnání periodického tisku a knih na stejnou úroveň z hlediska společenských funkcí objevují, se pod vahou reálných faktů ukazují jako prázdné. Pokud se upozorňuje na to, že časopisy slouží především pro zábavu a ne vzdělání, je třeba konstatovat, že i značná část knižní produkce v současnosti má zábavnou povahu. Naopak téměř polovina z 2200 až 2300 placených titulů vydávaných v ČR v současné době patří mezi odborně zaměřené zájmové nebo profesní časopisy. Důležitým ekonomickým argumentem pro co nejnižší cenu a zdanění tisku je také jeho nižší cena a tím širší přístupnost ve srovnání s knihami. V loňské Ročence Unie vydavatelů jsme se podrobněji zabývali přehledem obecných kulturních, politických či ekonomických argumentů, proč by měla být DPH pro tisk co nejnižší. V letošní Ročence nechceme proto tyto argumenty opakovat, ale dále se v tomto článku zaměřujeme především na širší mezinárodní srovnání a také na přínosy, které by snížení sazby DPH mělo pro vydavatele, tisk a čtenáře.

Mezinárodní srovnání a souvislosti nízké sazby DPH pro tisk Podíváme-li se na mezinárodní srovnání, je současná sazba DPH pro tisk v ČR výjimečně vysoká. Mimo Litvu, Rakousko a Slovensko je ve všech členských státech EU sazba DPH pro noviny a ve většině případů také pro časopisy nižší než 10 procent. V Belgii, Dánsku, Norsku a ve Velké Británii je sazba DPH na noviny dokonce nulová. Když došlo ke zvýšení sazby DPH v sousedním Slovensku až na 20 procent, vyvolalo to stagnaci trhu, bulvarizaci a omezení výběru seriozních tiskovin. Konkrétní výši sazby pro tisk v porovnání s jinými službami a produkty si lze ověřit v tabulce na konci článku.

Z mezinárodního hlediska je také třeba připomenout, že Rada Evropy přijala v roce 2009 návrh, který zdůrazňuje potřebu zachování co nejnižší sazby DPH na všechny kulturní statky bez ohledu na způsob jejich šíření. Tento princip sdílí a prakticky uplatňuje většina zemí EU. V řadě evropských zemí je tisk ze strany státu dokonce podporován různými formami subvencí, jejichž cílem je udržet na trhu dostatečnou rozmanitost titulů, zejména novin. Tato praxe se uplatňuje zejména ve skandinávských zemích s omezeným počtem obyvatel a trhem. Podpora tisku se uplatňuje ale i ve stejně velkém sousedním Rakousku, kde deníky a týdeníky dostávají dotace na zajištění přístupnosti tisku ve všech oblastech, zachování rozmanitosti regionálního tisku či zvýšení kvality a zabezpečení budoucnosti, v jehož rámci vydavatelé investují do vzdělávání mladých novinářů, do bezplatného dodávání novin do škol či do dopisovatelů v zahraničí. Celková podpora činila v roce 2014 částku 8 650 000 euro.

Jaké přínosy by mělo snížení sazby DPH pro tisk?
Také vydavatelům tisku v ČR by snížení sazby DPH pomohlo ve zlepšení jejich ekonomické situace a zachování kvality tisku i při klesajícím trendu prodeje tisku, který je důsledkem změn mediálního chování spotřebitelů. V České republice vychází v současné době přibližně 2200 placených titulů periodického tisku vydávaných především malými a středními vydavateli. Vydávání tisku není v současné době příliš ziskové podnikání ani pro velké vydatele, přitom ale vydavatelé zejména v současné době potřebují prostředky na inovace a rozvoj svého podnikání. Unie vydavatelů neočekává ani neslibuje snížení cen tisku v důsledku snížení sazby DPH, ale upozorňuje na to, že vydavatelé budou moci investovat získané peníze do zkvalitňování redakčního obsahu. Snížení DPH přinese vydavatelům více peněz, které budou moci investovat do šířky, kvality a odborné úrovně obsahu. Tím budou moci lépe čelit komerčním tlakům, průměrnosti a bulvarizaci tisku.

Snížení sazby prospěje ekonomice zejména středních a malých vydavatelů, kteří vytváří širokou nabídku tiskového trhu. Z této rozmanitosti tisku mají užitek především užší skupiny čtenářů rozvíjející různé zájmové činnosti, jako jsou například zahrádkáři, včelaři, chovatelé, provozovatelé různých technických hobby či sportů apod.

Snížení sazby DPH zlepší také situaci malých odborných vydavatelství, která vydávají tituly určené pro profesní skupiny, v nichž je tisk zdrojem získávání a výměny vědeckých informací, odborných znalostí nebo profesních dovedností, jako jsou lékaři, učitelé, technici, zemědělci atd.

Tisk bude moci při snížení DPH lépe plnit své hlavní společenské funkce:
- základní roli v rozvoji mediální gramotnosti občanů zajímajících se o společenské dění,
- stane se jedním ze základních činitelů znalostní společnosti, kultury i ekonomiky.

Ministerstvo financí a Unie vydavatelů odhadují, že snížení sazby DPH by přineslo vydavatelům tisku cca 460 – 470 mil. Kč ročně, což pro ně znamená významnou položku, kterou mohou využít pro rozvoj své svého podnikání.

Zlepšení jejich ekonomické situace přinese pozitivní sociální dopady v udržení či zvýšení zaměstnanosti v oboru, protože nebudou nuceni při klesajícím trendu prodeje tisku natolik redukovat náklady a propouštět zaměstnance, což je trend, který potvrzují údaje Českého statistického úřadu o vývoji zaměstnanosti ve vydavatelském oboru, kde se počet zaměstnanců mezi léty 2010 a 2013 snížil o 8,8 procenta.

Cesta ke snížení sazby DPH není jednoduchá
Unie vydavatelů v roce 2014 podnikala kroky, jejichž cílem bylo dosáhnout snížení sazby DPH pro tisk spolu s knihami a dalšími výrobky. Vzhledem k tomu, že periodický tisk nakonec nebyl do skupiny zboží, u něhož byla sazba DPH snížena od roku 2015 zařazen, zaměřila se Unie vydavatelů na prosazení snížení sazby od roku 2016. Již 30. října 2014 proběhlo setkání zástupců Unie vydavatelů s předsedou vlády ČR Bohuslavem Sobotkou, který osobně i za ČSSD, které předsedá, vyjádřil snížení sazby DPH pro tisk podporu. Upozornil však na potřebu shody v rámci celé vládní koalice. Unie vydavatelů od tohoto setkání absolvovala řadu jednání se zástupci politických stran, v jejichž rámci byla návrhu na snížení sazby politiky vyjadřována ve většině případů podpora. To, jak doufáme, otevírá prostor pro další prosazování návrhu s cílem dosáhnout snížení sazby od roku 2016.

Cílem snížení sazby DPH pro tisk v České republice je z pohledu Unie vydavatelů především zachování a rozvoj kvality a různorodosti tiskového trhu.

Přehled sazeb DPH v zemích EU

Členské státy EUPotravinyDodávka vodyFarmaceutické výrobkyZdravotnické vybavení pro invalidyDětské autosedačkyOsobní dopravaKnihyKnihy na jiných nosičíchNovinyČasopisyVstupné na kulturní akce
Belgie6/12/2166/216/21216/06/21210/6/210/6/21(e)/6
Bulharsko2020202020202020202020
Česká republika151515151515/01521151515
Dánsko2525252525(e)/025250/252525
Estonsko2020992020/09209920
Finsko14241024/(e)2410102410/2410/2410
Francie5,5/10/205,52,1/10/205,520105,5/205,5/202,1/202,1/205,5/20
Chorvatsko5/13/2513/255/255/252525555/13/255/13/255/13/25
Irsko0/4,8/13,5/23(e)/230/230/2313,5(e)02399(e)/9
Itálie4/101010/224/222210/(e)4/224/2244/2210
Kypr5/1955555/9/1951955(e)/5
Litva21/122112122112/(e)12211212(e)/21
Lotyšsko212155219 / 219212121(e) / 21
Lucembursko333 / 153 / 1515(e) / 333333
Maďarsko18 / 27275 / 275 / 272727555527
Malta0005180518555
Německo7 / 197197197 / 1971977(e) / 7
Nizozemsko666 / 216 / 2121(e) / 6 / 2166666
Polsko5 / 8 / 23888885 / 23238 / 235 / 238
Portugalsko6 / 13 / 2366 / 236666666(e) / 13
Rakousko10101020201010201010(e) / 10
Rumunsko9 / 242499242499999
Řecko13(e) / 136,5 / 13 / 231323136,5236,56,513 / 6,5
Slovensko20 / 10201010200 / 201020202020 / (e)
Slovinsko9,59,59,59,5229,59,59,59,59,59,5
Španělsko4 / 10104 / 211021104 / 2144 / 214 / 21(e) / 21
Švédsko12 / 252525 / 025 / (e)256 / 066 / 256(e) / 66
Velká Británie0 / 2000 / 2005000 / 200020