Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

Evropa, vydavatelé, legislativa

Setkání delegace ENPA s komisařkou EU pro kulturu a vzdělání A. Vassiliou

Při vytváření právního rámce vydavatelské činnosti hraje stále větší roli evropská legislativa schvalovaná Evropským parlamentem, která je přenášena do právních předpisů platných v jednotlivých zemích Evropské unie. Proto stoupá význam monitorování a ovlivňování vývoje evropské legislativy z hlediska zájmů vydavatelů. Touto činností se zabývají především evropské vydavatelské asociace ENPA – Evropská asociace vydavatelů novin a EMMA – Evropská asociace časopiseckých médií. Unie vydavatelů je členem obou těchto asociací a podporuje jejich činnost. Jako příklad lze uvést komunikaci s úřadem evropského komisaře za ČR Štefana Füleho před prvním hlasováním Evropské komise o návrhu na novelizaci evropské směrnice o ochraně osobních údajů v lednu 2012. Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelských asociací předsedovi Evropské komise J. Barossovi k copyright frameworku.

Evropské vydavatelské asociace se snaží všestranně sledovat vývoj evropské legislativy, informovat členské národní asociace a na základě vlastních analýz i podnětů národních asociací ovlivňovat projednávání návrhů legislativních norem tak, aby neomezovaly činnost vydavatelů. Stále větší pozornost asociace věnují nejen podmínkám vydávání tisku v tištěném formátu, ale také podmínkám pro digitální podnikání vydavatelů tisku. Zde nabývá postupem času činnost asociací klíčového významu, protože stále větší část legislativní činnosti Evropské unie se přesouvá právě do oblasti digitálního trhu a podnikání. Přitom se jedná i z hlediska orgánů Evropské unie o značně rozporuplný proces, který je možno sledovat na příklad na přístupu k otázce ochrany autorských práv na digitálním trhu, kde se střetává tendence k rozvolnění ochrany autorských práv v digitální oblasti jako předpokladu dalšího rozvoje této oblasti s opačnou snahou práva zpřesnit a upevnit vzhledem k rozšíření možností přebírání obsahu a jeho dalšího využívání v digitální podobě, což je chápáno jako omezování příjmů původních producentů obsahu.

Evropské vydavatelské asociace se snaží vývoj ovlivňovat jak na úrovni vrcholné politiky EU při jednáních s představiteli Evropské komise a Evropského parlamentu, kteří se podílí na formování základních směrů evropské legislativy a mediální politiky, tak na úrovni jednání a spolupráce s výkonnými orgány a osobami na nižších úrovních, kteří mají přímý vliv na formulování jednotlivých ustanovení projednávaných legislativní norem. Vydavatelské asociace se také snaží celkové prostředí ovlivňovat vydáváním a distribucí publikací, jako například nejnovější brožury ENPA Media in Move, kde upozorňují na stávající i budoucí legislativní potřeby vydavatelského průmyslu, pokud má být zachován jako vitální složka evropského podnikatelského prostředí.

Také rok 2012 byl z hlediska vývoje evropské legislativy, která se nějakým způsobem dotýká specifických zájmů vydavatelů periodického tisku, rokem velice živým. Z hlediska zájmů vydavatelů můžeme vytýčit několik hlavních oblastí evropské legislativy, kde došlo v minulém roce k vývoji, který si zasloužil zvýšenou pozornost. Řada z těchto oblastí zůstává aktuálních i v roce 2013 a bude i v letech následujících.

Jedná se především o okruhy:
- ochrany osobních údajů,
- digitální agendy,
- autorského práva,
- daně z přidané hodnoty,
- regulace a plurality médií a svobody tisku,
- hospodářské soutěže.

Ochrana osobních dat
V lednu 2012 představila Evropská komise návrh novely směrnice o ochraně osobních dat, jejímž hlavním cílem je reagovat na rozvoj digitálních technologií a posílit ochranu osobních dat v digitálním prostředí. Projednávání novely ale otevírá prostor i pro další zásahy do pravidel ochrany osobních dat. Evropské vydavatelské asociace, jak již bylo zmíněno v úvodu článku, upozorňovaly zejména na nebezpečí, které může z novely vyplynout pro vydavatele tisku, neboť vydavatelé tisku v rámci původní úpravy novely disponují dvěma mimořádnými právy využívání osobních dat. Členské země EU jsou vázány vytvořit v rámci své legislativy prostor proto, aby vydavatelé mohli získaná osobní data používat pro své redakční využití. Druhým pro vydavatelem důležitým právem byla možnost zasílání nabídek předplatného bez předchozího souhlasu příjemce.

Zejména toto druhé právo je v novele ohroženo, protože návrh novely se orientuje na povinný souhlas příjemce se zasíláním nabídek všeho druhu, což by ale narušilo celý současný funkční systém získávání a udržování předplatitelů tisku fungující v zemích Evropské unie. Vydavatelské asociace proto v průběhu roku 2012 absolvovaly řadu jednání, jejichž předmětem bylo informování o důležitosti zachování současných možností využívání osobních dat vydavateli. Současný stav v dubnu 2013 se zdá být vůči těmto požadavkům vydavatelů vstřícný.

Autorské právo
Hlavním směrem činnosti evropských vydavatelských asociací je v této oblasti především upevnění práv vydavatelů k jimi produkovanému obsahu v digitálním prostředí, aby vydavatelé mohli svůj obsah v plné míře komercionalizovat a využívat pro zvýšení svých příjmů a na druhé straně nebyl tento obsah využíván k zvyšování komerčních příjmů jiných subjektů.

Rok 2012 přinesl v oblasti autorských práv v evropské legislativě určité změny, jako bylo například přijetí norem o nakládání s osiřelými díly, jehož transpozice do legislativy jednotlivých členských zemí v současnosti probíhá.

Podstatné je, že v roce 2012 byla vyhlášena veřejná konzultace Licensing for Europe zaměřená na novelizaci evropské směrnice o autorských právech z roku 2001. Diskuse probíhá v několika tematických okruzích, v jejichž většině se také účastní evropské vydavatelské asociace. Hlavní zaměření diskuse se týká změn v politice autorských práv v reakci na rozšiřování významu digitálního prostředí, mezinárodního licencování obsahu, úpravy práv v případě obsahu vytvářeného uživateli.

Do okruhu autorskoprávní legislativy patří také návrh na nový legislativní rámec kolektivního managementu autorských práv z července 2012, týkající se činnosti kolektivních správců autorských práv (autorských sdružení).

Speciálně vydavatelů novin se týká také probíhající diskuse o již dříve přijatém projektu Europeana spočívajícím v digitalizaci a bezplatném zpřístupnění obsahu novin, do kterého mají být zapojeny především národní knihovny v členských zemích Evropské unie. Projekt je v určitém protikladu k vytváření placených archivů vydavatelů novin.

Daň z přidané hodnoty
Evropská komise otevřela již před dvěma lety diskusi k otázce sazeb DPH z celoevropského hlediska. Diskuse poskytla prostor vydavatelským asociacím v širší míře zahájit aktivity směřující k tomu, aby Evropská unie vytvořila legislativní prostor pro zařazení placeného přístupu k digitálnímu obsahu periodického tisku a obsahu vytvářeného jeho vydavateli do skupiny zboží, na které mohou členské země uplatnit sníženou sazbu DPH. Doposud totiž, bez ohledu na zařazení prodeje periodického tisku na papíru v jednotlivých členských zemích do různých sazeb DPH, neumožňovala evropská legislativa zařazení placeného přístupu k digitálnímu obsahu do stejné (snížené) sazby, jako patří v jednotlivých zemích prodej tisku.

V posledních dvou letech proběhla celá řada jednání zástupců evropských vydavatelských asociací s představiteli Evropské unie různých stupňů, jejichž cílem je upozornit na nesoulad sazeb DPH pro papírový a digitální tisk. Vydavatelé obdrželi ze strany vrcholných představitelů Evropské komise řadu ubezpečení, že požadavek na sníženou DPH pro digitální obsah tisku podporují. Snahy v tomto směru se objevují i v jednotlivých zemích Evropské unie, jako byla například rezoluce nizozemského parlamentu z loňského roku. Na druhou stranu se jedná o stále otevřenou otázku, protože Evropská komise zatím diskusi o evropské politice v oblasti DPH neuzavřela, ale naopak uvažuje o dalších konzultacích a diskusích a návrh nové směrnice o DPH nelze očekávat dříve než koncem roku 2013 nebo na začátku roku 2014.

Jednání delegace francouzských vydavatelů s členkou Evropského parlamentu Marielle Gallo (Francie, EPP)

V této souvislosti je také třeba upozornit na to, že tisk je na úrovni jednotlivých zemí Evropské unie vystavován tlaku na zvyšování sazby DPH, což se netýká jen České republiky, ale i takových zemí, jako je Finsko.

Regulace a pluralita médií a svoboda tisku
V současném právním rámci EU patří regulace mediálního trhu jednotlivých členských zemí s výjimkou některých aspektů fungování audiovizuálních médií do plné kompetence národní legislativy. Vcelku pravidelně se ale objevují určité podněty k tomu, aby se regulací mediálního trhu zabývala i Evropská unie. Příkladem může být například návrh evropské poslankyně za Rumunsko Renate Weberové na definování standardů mediální svobody v zemích EU předložený v říjnu 2012, o němž proběhlo hlasování na plenárním jednání Evropského parlamentu v dubnu 2013.

Evropská komise ustanovila v roce 2012 pro otázky mediální politiky tzv. vysokou skupinu pro svobodu a pluralitu médií, která se má zabývat větším zapojením Evropské unie do mediální politiky například ve směru většího dohledu nad činností národních mediálních rad z hlediska evropských hodnot včetně takových otázek, jako je pluralita a široká společenská reprezentativnost složení těchto rad, z hlediska jejich činnosti, jako je udělování pokut, odnímání licencí nebo například sledování pravidel publikování oprav a omluv. Mezi další předměty činnosti komise patří například posouzení účinnosti samoregulace mediálního trhu, která hraje v zemích Evropské unie značnou roli, ale na jejíž efektivnost jsou v Bruselu rozdílné názory, jak ukázal například nedávný seminář uspořádaný irským předsednictvím.

K mediální politice budou zahájeny 7. června 2013 dvě veřejné konzultace vycházející z návrhů vysoké skupiny, z nichž jedna bude zaměřena na svobodu a pluralitu médií a druhá na fungování samoregulace v audiovizuálním sektoru.

Do této tematické oblasti je možno zahrnout ale i další návrhy, které se v roce 2012 objevily, například požadavek skupiny poslanců Evropského parlamentu na zřízení organizace zabývající se monitorováním genderových stereotypů v médiích, který byl ale zamítnut.

Výše uvedený přehled zahrnuje jen nejhlavnější témata současných evropských legislativních diskusí, která se přímo týkají vydavatelů. Mimo ně probíhají diskuse a jednání i o řadě dalších legislativních norem s širší působností, které se dotýkají určitých aspektů činnosti vydavatelů, jako například environmentální legislativa, legislativa týkající se fungování podniků a podobně.

Delegace ENPA byla přijata a jednala také s komisařem pro vnitřní trh a služby Michelem Barnierem