Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

Spolupráce s mezinárodními vydavatelskými asociacemi

Unie vydavatelů od svého vzniku rozvíjí spolupráci se stále širším spektrem mezinárodních vydavatelských asociací v měřítku, jak jí to umožňují její finanční, personální a jiné možnosti. Je členem dvou nejvýznamnějších světových a dvou evropských vydavatelských organizací, které sdružují národní vydavatelské asociace v jednotlivých zemích světa nebo Evropy. Unie vydavatelů je v současné době členem: ENPA – Evropská asociace vydavatelů novin FAEP – Evropská asociace vydavatelů časopisů FIPP – Světová asociace vydavatelů časopisů WAN-IFRA – Světová asociace novin a vydavatelů zpravodajství. Pro rozšíření spolupráce s evropskými vydavatelskými asociacemi byl impulsem rok 2009, kdy v prvním pololetí předsedala Česká republika Radě Evropské unie a zároveň probíhala s mezinárodní spoluprací také kampaň proti přijetí náhubkového zákona, do které se mezinárodní asociace zapojily.


Evropské vydavatelské asociace a spolupráce v roce 2010
ENPA a FAEP jsou asociace sdružující vydavatelské unie v jednotlivých zemích Evropské unie. Hlavním cílem obou organizací je sledovat vývoj evropské legislativy z hlediska zájmů a postavení vydavatelů, odhalovat možná ohrožení tohoto postavení a zájmů vyplývající z připravovaných nebo projednávaných evropských legislativních norem, které ve vysoké míře ovlivňují vydavatelské prostředí i v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Asociace také připravují odborná stanoviska, s nimiž seznamují představitele Evropské komise nebo Evropského parlamentu i další těmito institucemi zřízené odborné orgány a v jednáních s nimi obhajují zájmy vydavatelů. Spektrum aktuálního zacílení pozornosti evropských vydavatelských asociací je poměrně široké a odvíjí se od rozsahu připravovaných nebo projednávaných evropských legislativních norem. V řadě případů se jedná o záležitosti, které hluboce zasahují do činnosti vydavatelů, jako jsou například otázky vlastnictví médií, regulace reklamy, autorských práv, ekologických aspektů jako je recyklace papíru, spotřebitelských práv, která mohou ovlivňovat zažité způsoby provozování předplatného, digitálních práv a ochrany osobních údajů, ale i finančních záležitostí, jako jsou například sazby DPH. Všechna tato témata byla předmětem aktivit evropských vydavatelských asociací, do nichž se zapojily i národní asociace v jednotlivých členských zemích, mezi nimi také Unie vydavatelů.

Pro koordinaci vzájemné spolupráce mezi Unií vydavatelů a evropskými asociacemi se v únoru 2010 uskutečnilo setkání ředitelů ENPA a FAEP s reprezentací obou sekcí Unie vydavatelů, v jehož rámci ředitelé obou asociací informovali o nejaktuálnějších tématech, která evropské vydavatelské asociace řeší a jež jsou předmětem jejich lobbistických aktivit, a požádali vedení Unie vydavatelů o spolupráci při prosazování stanovisek a požadavků vydavatelů v rámci evropského legislativního procesu směrem k českým poslancům Evropského parlamentu, zejména pak těm, kteří jsou členy rozhodujících výborů a komisí připravujících návrhy pro jednání pléna Evropského parlamentu. Důležitou roli v činnosti Unie vydavatelů má i seznamování oborových ministerstev a dalších orgánů státní správy, které jsou zapojené do přípravy evropské legislativy, se stanovisky a návrhy evropských vydavatelů k legislativním normám. Stejná činnost byla provozována například i směrem ke Stálému zastoupení ČR při Evropské unii, které také hraje roli v evropském legislativním procesu. Na únorové schůzce proběhla výměna informací k některým tématům, která byla předmětem zájmu Unie vydavatelů, jako například fungování agregačních služeb společnosti Google, působení veřejnoprávních médií na internetu, bonusy mediálních agentur, DPH při prodeji tisku.

Zapojení do informačních a lobbistických aktivit evropských vydavatelských asociací bylo v roce 2010 konkrétně realizováno prostřednictvím seznamování eurokomisaře Štefana Fűleho a jeho sekretariátu s možností ohrožení svobody tisku v evropských zemích vyplývajícího z návrhu formulace o vykonatelnosti cizích soudních rozhodnutí v rámci evropské směrnice Brusel I, informování odpovědných osob se Stálého zastoupení ČR při Evropské unii o stanovisku týkajícím se zavedení opt-outu u cookies v rámci tzv. digitální agendy, dopisů členům výboru IMCO evropského parlamentu ve věci ohrožení současného systému předplatného v souvislosti s návrhy na novelizaci směrnice o právech spotřebitelů a dopisů členům stejného výboru za ČR s upozorněním na zahrnutí vydavatelské problematiky do projednávání návrhu tzv. evropské digitální agendy.

Unie vydavatelů také poskytla evropským vydavatelským asociacím řadu podkladů a informací pro jejich činnost, zejména pak poznatky o vývoji českého trhu periodického tisku a různých aspektech situace v ČR. Jednalo se o podklady týkající se internetových aktivit veřejnoprávních médií, vlivu regulačních opatření Evropské unie na vývoj reklamního trhu v ČR, vývoj trhu online reklamy, působení českých vydavatelů časopisů na internetovém trhu a řadu podkladů týkajících se DPH i možností informování českých žurnalistů o záležitostech Evropské unie a evropské legislativy.

Z důvodu potřeby užší koordinace spolupráce při prosazování návrhů a požadavků evropských vydavatelství i na národní úrovni se také zvýšila účast Unie vydavatelů na jednáních nejen valných hromad evropských asociací, ale i dalších setkáních. Že se jedná o důležitou formu spolupráce, dokazuje například seminář o otázkách autorských práv, který se uskutečnil v květnu 2010 při příležitosti valné hromady ENPA v Bruselu a byl z větší části věnován otázkám přebírání obsahu novinových webů a činnosti internetových agregátorů obsahu, jejichž podnikání je do značné míry založeno na obsahu vytvořeném vydavateli novin. K vzájemné výměně poznatků a upevnění spolupráce přispívají i některé akce, které se snaží do činnosti evropských vydavatelských asociací vtáhnout přímo jednotlivé vydavatele. Zde je možno jmenovat například setkání generálních ředitelů evropských časopiseckých vydavatelství, které v září 2010 již podruhé uspořádal FAEP. Na programu nebyla jen evropská legislativa, ale účastníkům byla prezentována například zpráva společnosti PricewaterhouseCoopers s názvem Media Outlook 2010-2014 o perspektivě mediálního průmyslu v Evropě v nejbližších letech.

Významnou událostí roku 2010 bylo setkání delegace evropských vydavatelů novin s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem pořádané ENPA, které se uskutečnilo 29. června 2010. Nejednalo se jen o formální schůzku, ale vydavatelé této příležitosti využili k tomu, aby předsedu komise informovali o trendech v evropské legislativě, jejichž výsledkem je nebo může být zhoršení situace vydavatelů a jejich konkurenceschopnosti na mediálním trhu, jako jsou restrikce reklamy a rovnoprávné podmínky při jejich uplatňování, ochrana investic do obsahu prostřednictvím rozšířené ochrany autorských práv, podpora poskytování placeného obsahu, rovnoprávnost postavení v oblastech vymezených evropskou digitální agendou, sjednocení legislativní činnosti v rámci Evropské komise. Barroso ocenil úlohu tisku a vyslovil se pro vyslyšení připomínek vydavatelů v procesu přípravy budoucích evropských legislativních norem. Na setkání reprezentoval deníkové vydavatele působící v České republice předseda představenstva společnosti Mafra Karl Hans Arnold.

Pro Unii vydavatelů je důležité soustředění vydavatelských asociací na problematiku svobody tisku. Zde je třeba připomenout podporu, kterou Unie vydavatelů získala od většiny asociací při svém úsilí dosáhnout odvrácení platnosti nebo změny tzv. náhubkového zákona. V intencích toho, jak Unie vydavatelů upozorňovala, začal se trend vedoucí k různým způsobům omezování svobody tisku projevovat i v dalších evropských zemích, jako například v Itálii a Estonsku a nejvíce pak v roce 2010 v Maďarsku. Proto uspořádala ENPA při příležitosti konání své valné hromady v listopadu 2010 v Budapešti (souvisí s maďarským předsednictvím Radě Evropské unie v prvním mezinárodní spolupráce 19 pololetí roku 2011) seminář o svobodě tisku v zemích Evropské unie, který byl sice zaměřen hlavně na aktuální maďarskou problematiku, ale s vystoupením na téma praktických zkušeností s uplatňováním náhubkového zákona v ČR a jeho dopadem pro žurnalistiku se zúčastnil zástupce šéfredaktora deníku MF DNES Michal Musil.


DPH za placený přístup k obsahu periodického tisku
Na závěr roku 2010 se obě evropské vydavatelské asociace zapojily do diskuse o nové politice Evropské unie v oblasti DPH, o níž proběhne do května 2011 veřejná diskuse. Jejím cílem je nasměrovat politiku Evropské unie v oblasti DPH tak, aby odpovídala potřebám rozvoje evropské ekonomiky v 21. století. Vydavatelské asociace diskuse využily k tomu, aby připomněly význam snížené sazby DPH pro prodej periodického tisku z hlediska rozvoje kultury, vzdělanosti, informovanosti a demokratických hodnot a současně upozornily na fakt, že stále širší význam pro vydavatele má distribuce obsahu periodik prostřednictvím digitálních a mobilních technologií. Proto i v souladu s důrazem Evropské unie na rozvoj digitálních technologií jako hlavní prostředek rozvoje konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v dalších letech navrhly evropské vydavatelské asociace, aby také placené poskytování obsahu periodik prostřednictvím digitálních a mobilních technologií bylo zařazeno do okruhu zboží a služeb, na něž je možno uplatnit sníženou sazbu DPH, což dosud nebylo. Příprava argumentů a větší soustředění na oblast digitálního publikování nakonec vedly evropské vydavatelské asociace k závěru, že je třeba prosazovat nejen tuto sníženou sazbu DPH za placený přístup, ale prosazovat vůči orgánům Evropské unie širší okruh témat vyjadřujících potřebu vytvoření férového a rovnoprávného postavení subjektů působících na digitálním trhu.

Tyto principy shrnuje v březnu 2011 vydaná Berlínská deklarace, která klade důraz na pět hlavních aspektů ovlivňujících digitální podnikání vydavatelů:

  1. Zachování stávající svobody tisku je základním předpokladem pro rozumnou mediální politiku.
  2. Svoboda experimentovat a zavádět inovativní obchodní modely.
  3. Důsledná ochrana autorských práv je pro pulzující tisk zásadním faktorem.
  4. Snížené sazby DPH na online i tištěná periodika.
  5. Spravedlivá konkurence a transparentnost v digitálním světě.
Plný text deklarace je publikován na webové stránce www.berlindeclaration.eu, kde je možno k ní připojit svůj podpis. Téma sazeb DPH je předmětem vzájemné výměny informací mezi Unií vydavatelů a evropskými vydavatelskými asociacemi nejen z výše uvedeného hlediska, ale také vzhledem k návrhům na zvýšení sazby DPH při prodeji tisku v České republice, což je v protikladu k praxi uplatňované ve většině zemí Evropské unie (viz samostatný článek).


Světové vydavatelské asociace
Unie vydavatelů rozvíjela v roce 2010 také spolupráci se světovými vydavatelskými asociacemi. Například se zúčastnila prvního ročníku celosvětové soutěže výzkumů zaměřených na podporu časopiseckého trhu pořádané FIPP, kam byl v roce 2010 přihlášen výzkum účinnosti inzerce v časopisech realizovaný agenturou GfK Czech. Výzkum si vedl v soutěži poměrně dobře, protože se propracoval na short list v kategorii výzkumů pořádaných národními vydavatelskými asociacemi. Přitom lepší místa získaly výzkumy jako například německý Ad Impact Monitor, které svým ohromným rozsahem a finanční náročností nelze s výzkumem pořádaným Sekcí časopisů Unie vydavatelů srovnávat. V této tradici pokračuje Unie vydavatelů i v roce 2011, kdy byl přihlášen více cílový výzkum časopisů pořádaný v roce 2010 agenturou Millward Brown. Realizace tohoto výzkumu byla do značné míry vyvolána poznatky získanými na výzkumném fóru FIPP, které se uskutečnilo v březnu 2010 v Amsterodamu. Předmětem pozornosti Unie vydavatelů byla také každoroční konference o digitálních novinkách v časopiseckém publikování Digital Innovators Forum, která probíhá každoročně v Berlíně.
V případě WAN-IFRA se Unie vydavatelů podílela na práci řídících orgánů této asociace a rozšířila svou účast také na pravidelných setkáních ředitelů národních asociací. Protože se po fúzi někdejší WAN s organizací IFRA v červenci 2009 ukázala nedobrá finanční situace WAN-IFRA, poskytla Sekce deníků Unie vydavatelů v roce 2010 na restrukturalizaci a rekonstrukci činnosti nové společné asociace mimořádný příspěvek.

Unie vydavatelů poskytla oběma světovým vydavatelským asociacím požadované podklady pro jejich statistické ročenky World Press Trends a World Magazine Trends o vývoji trhu periodického tisku a různých aspektech ekonomického vývoje v České republice.


Publikace o mezinárodních vydavatelských asociacích
V březnu 2011 vydala Unie vydavatelů menší publikaci, která seznamuje s činností, ale i organizačními principy a vnitřním fungováním jednotlivých mezinárodních vydavatelských asociací. Cílem je seznámit vlastní členy Unie vydavatelů s tím, jaké jsou principy a obsah spolupráce s těmito organizacemi, jichž je Unie vydavatelů členem, a současně také přiblížit vydavatelům, jakým způsobem se mohou sami přímo zapojit do činnosti těchto organizací a jak ji mohou přímo využívat prostřednictvím sledování různých informačních zdrojů, účasti na odborných setkáních, navazováním vztahů s jinými vydavateli v zahraničí a podobně.