Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

DPH při prodeji tisku

Po šestileté přestávce od roku 2004, kdy se připravovala takzvaná euronovela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), se v roce 2010 stala předmětem soustředěného zájmu vydavatelů opět otázka DPH při prodeji tisku. Obavy vydavatelů vyvolaly informace, jež se objevily brzy po ustavení nové koaliční vlády vzešlé po parlamentních volbách v květnu 2010 o tom, že hodlá řešit otázku rozpočtového schodku zásadním zásahem do sféry sazeb DPH, která se bude pravděpodobně ubírat cestou jejich sjednocení. Je třeba také konstatovat, že se sice v roce 2004 podařilo dosáhnout zachování snížené sazby DPH za prodej tisku, ale v průběhu následujících let do roku 2010 došlo k jejímu navýšení z původních 5 procent nejdříve roce 2008 na 9 a pak od roku 2010 na 10 procent, tj. na dvojnásobek.

Po schválení vládního programu nové vlády se přicházející informace změnily v tom směru, že zvýšení snížené sazby DPH, respektive její sjednocení se základní sazbou nebude součástí projektu sanace veřejných rozpočtů, a tím nebude realizováno již od roku 2011, ale stane se součástí širších opatření k realizaci důchodové reformy, protože zvýšená sazba zajistí zvýšený výběr prostředků do průběžných důchodových fondů, jejichž objem bude snížen z důvodu převedení části vybíraných prostředků do soukromých důchodových fondů. Tím současně došlo k odložení všech rozhodnutí o sazbách DPH s tím, že realizace potřebných změn začne až od roku 2012.

K dalšímu vývoji došlo na začátku roku 2011, kdy proběhla expertní a pak politická koaliční jednání o definitivní podobě důchodové reformy. Tato jednání přinesla návrh na praktické sjednocení sazeb DPH na úrovni 20 procent s výjimkou několika skupin základních potravin. Návrh vyvolal negativní reakce v různých sférách společnosti. Svá prohlášení o nebezpečí zvýšení DPH vydali vydavatelé knih, Unie vydavatelů a šéfredaktoři deníků a některých zpravodajských časopisů. Návrh ale nabízel možnost jednání a hledání dalších cest, jak prosadit také tištěné publikace (periodika a knihy) do skupiny zboží se sníženou sazbou DPH zachovanou na současné úrovni 10 procent.

Vzhledem k negativním reakcím i diskusím politiků v rámci vládní koalice, byl nakonec ekonomickými ministry a představiteli stran vládní koalice prezentován v březnu 2011 návrh dvoustupňového zrušení snížené sazby DPH, který by v roce 2012 znamenal zvýšení sazby redukované DPH na 14 procent a v roce 2013 sjednocení sazeb na veškeré zboží bez výjimek ve výši 17,5 procenta.

Celá záležitost sazeb DPH za prodej tisku má i širší evropský kontext. Evropská komise koncem listopadu 2010 vydala tzv. Zelenou knihu o budoucnosti DPH pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH v rámci Evropské unie, kterou otevřela diskusi o celoevropské legislativě týkající se DPH, která určuje základní principy závazné i pro jednotlivé země, v jejichž rámci pak tyto země mohou stanovovat výši sazeb a zařazovat do nich konkrétní komodity. Dokument a diskuse nikterak nezpochybňují zařazení periodického tisku do pásma snížené sazby DPH. Evropské vydavatelské asociace ale reagovaly na diskusi návrhem na zařazení placeného přístupu k digitálně poskytovanému obsahu periodického tisku také do pásma snížené DPH. Tento návrh odůvodňují jednak rostoucím významem digitální distribuce obsahu tisku namísto klesajícího prodaného nákladu periodik, zachováním i případným rozšířením dostupnosti tisku, protože to odpovídá rostoucím preferencím obyvatel, a snížení sazby povede také k poklesu cen za placený přístup. Návrh na přeřazení placeného přístupu se také opírá o proklamace Evropské unie učinit rozvoj digitálního průmyslu a prostředí hlavním motorem rozvoje evropské ekonomiky, což znamená stále širší zpřístupňování všech digitálních technologií i jimi předávaného obsahu.

Vydavatelé formulovali hlavní zásady rovného a spravedlivého fungování digitálního trhu v tzv. Berlínské deklaraci publikované 16. března 2011. Pro zachování co nejnižší sazby DPH pro periodický tisk existuje řada závažných argumentů, které neplatí jen v České republice, ale shodují se na nich také evropské asociace vydavatelů novin a časopisů ENPA a FAEP. Tyto argumenty lze rozdělit do čtyř skupin. První dvě níže uvedené skupiny argumentů se opírají o specifickou a nezastupitelnou roli tisku v kultuře, vzdělávání a demokratickém politickém životě, které jsou jasným důvodem, aby periodický tisk byl co nejpřístupnější a zároveň co nejrozmanitější a nejpluralitnější. Mezinárodní aspekt ukazuje především na to, že ve většině evropských zemí, zejména těch, v nichž hledáme své vzory, je tisk zařazen do pásma snížené sazby DPH, a upozorňuje na probíhající celoevropskou kampaň za zařazení placeného přístupu k digitálně šířenému obsahu periodického tisku také do snížené sazby DPH. O sazbách DPH v jednotlivých zemích Evropské unie informuje tabulka. Poslední argument upozorňuje na další umělé zhoršení konkurenceschopnosti periodického tisku vůči jiným médiím, které by vzniklo zvýšením sazby DPH. Jednotlivé argumenty jsou ve stručnosti formulovány následujícím způsobem.


A) Kulturní a vzdělávací
– Periodický tisk je levným a přístupným prostředkem šíření gramotnosti, osvěty a vzdělání.
– Periodický tisk je důvěryhodným a tradičním prostředkem, jehož prostřednictvím jsou obyvatelé seznamováni na solidní úrovni s nejrůznějšími aspekty společenského života, proto je v zájmu státu i celé společnosti, aby periodický tisk byl co nejrozšířenější a nejpřístupnější, což předpokládá nízkou a stabilní cenu, která je dosahována i nízkým zdaněním při prodeji tisku. Tisk přináší informace například nezaměstnaným o nabídkách práce, ale také jim pomáhá v přeškolování a získávání nových znalostí a dovedností, což platí zejména o odborně zaměřených titulech, jejichž ekonomická situace je nejnapjatější.
– Periodický tisk přináší konkrétní informace a rady pro řešení různých životních situací a napomáhá v orientaci v nich, a tím nahrazuje některé funkce státu a jiných složek společnosti, které by jinak kladly finanční nároky na veřejné výdaje. Z tohoto pohledu také tisk vzhledem ke své přijatelné ceně slouží zejména nízkopříjmovým vrstvám obyvatelstva.
– Periodický tisk přináší mnoho informací z oblasti ekonomiky, financí a podnikání a tak napomáhá podnikatelům, manažerům i odborníkům zvyšovat své znalosti a kvalifikaci a stát se tak výkonnějšími a konkurenceschopnějšími, což přináší efekty pro celou ekonomiku.
– Periodický tisk umožňuje výměnu speciální poznatků vědeckého a technického výzkumu v rámci příslušných komunit specialistů.
– Je zvláště žádoucí, aby se s obsahem tisku mohla seznamovat mládež, která patří k vrstvě s nejnižšími příjmy. Tisk dětem pomáhá učit se číst mimo školu a vytváří druhý zdroj vzdělání mimo formální znalosti získávané ve škole.


B) Politické
– Tisk přináší pluralitu názorů a postojů, a tím napomáhá k výchově k demokratickým hodnotám.
– Tisk přináší informace z oblasti politiky a podporuje vytváření názorů obyvatel a jejich politického vědomí – z obou uvedených důvodů je vhodné, aby tisk byl co nejpřístupnější a tím i co nejlevnější.
– Má-li být zachována pluralita tisku a v něm publikovaných názorů, je třeba, aby vysoká cena neomezovala vydávání co nejširšího spektra titulů.


C) Mezinárodní
– V roce 2009 Rada Evropy přijala návrh Evropské komise týkající se DPH na některé kulturní statky a v související debatě o budoucí kulturní politice byla zdůrazněna potřeba stanovení snížené sazby DPH na všechny kulturní statky bez ohledu na způsob jejich distribuce.
– Naprostá většina zemí Evropské unie uplatňuje při prodeji tisku i nadále sníženou sazbu DPH do 10 procent nebo dokonce sazbu nulovou i přesto, že vlády v řadě evropských zemí se snaží o zlepšení situace veřejných rozpočtů cestou zvyšování sazeb DPH.


D) Ekonomické – Tisk se nachází na mediálním trhu v konkurenci dalších médií, z nichž část je poskytována zdarma (televize, rozhlas, větší část volně přístupného internetového obsahu), tudíž tato média:
   – mají prostřednictvím své nulové ceny konkurenční výhodu vůči tisku,
   – v důsledku nulové ceny pro spotřebitele nejsou při distribuci svého obsahu zatížena žádnou daní.
   – Další daňová zátěž tisku bude mít pravděpodobně nepříznivý efekt na odvětví vydavatelství periodického tisku, a tím i na zaměstnanost a další příjmy státního rozpočtu z tohoto odvětví.
– Tisk napomáhá rozvoji ekonomiky České republiky a zahraničním investicím, tím že vůči zahraničním podnikatelům propaguje české výrobky, služby a výrobce.

Unie vydavatelů bude i v průběhu roku 2011 a v případě nutnosti i dalších let vyvíjet činnost směřující k tomu, aby sazba pro prodej tisku byla co nejnižší. Snahu Unie vydavatelů podporují i mezinárodní vydavatelské asociace.


Tabulka sazeb DPH v zemích EU (stav k 1. 1. 2011)

Státy EUStandartní sazbaRedukovaná sazbaSuper redukovaná sazbaNovinyČasopisy
Belgie216/1200
Bulharsko2072020
Česká republika201010
Dánsko25025
Estonsko20999
Finsko239/1300
Francie19,65,52,12,12,1
Irsko2113,54,813,513,5
Itálie2010444
Kypr155/855
Litva215/92121
Lotyšsko22122222
Lucembursko156/12333
Maďarsko255/1855
Malta18555
Německo19777
Nizozemsko19666
Polsko235/885
Portugalsko236/1366
Rakousko20101010
Rumunsko245/999
Řecko236,5/136,56,5
Slovinsko208,58,58,5
Slovensko20102020
Španělsko188444
Švédsko256/1266
Velká Británie20500
Zdroj: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union (taxud.c.1(2011)39295 – EN)